spot_img

ذات صلة

جمع

Jak se vypořádat s otoky v obličeji? 

Ranní otoky v obličeji mohou mít různé příčiny. Kosmetologové...

Nebolí a potkají množství žen. Co jsou cysty a jak vznikají

Otázky, co jsou cysty, proč a jak vznikají, se...

Endometrióza je problémem zejména mladých žen

Endometrióza je onemocnění, které postihuje jen ženy. Nejčastěji jím...

Jak vypěstovat klíčky: Rady, informace a postupy krok za krokem

Léčivé účinky klíčků znali už staří Číňané před pěti...

Když žena nechce mít děti, neznamená to, že není normální

Jsou ženy, které nemohou mít děti ze zdravotních či ekonomických důvodů, ale také takové, u kterých jde o racionální a vědomé rozhodnutí.

Jsou zdravé, finančně zabezpečené, mají stabilního partnera, přesto nepociťují potřebu realizovat se jako matky. Takové rozhodnutí má nezřídka své důsledky zejména v rámci společenského přijetí. Rodina, známí, kolegové a přátelé se často k ženě, která nedala najevo svůj mateřský pud, staví s výčitkami.

Ona samotná pak může začít pochybovat o tom, zda je její nastavení na bezdětnost „normální“.

Okolí by rozhodnutí ženy mělo respektovat
„Je méně časté, když se žena rozhodne nemít děti, ale nemusí to hned znamenat, že není normální,“ ujišťuje psycholožka Jaroslava Gajdošová. Podle ní zákonitosti biologického a psychického vývoje, ale také vývoje společnosti, vytvářejí přirozený tlak na ženu, aby splnila takzvaný „vývinový úkol“.

„Její splnění by mělo v ideálním případě přinést prospěch nejen společnosti, ale rovněž ženě, která se k tomu ujala,“ vysvětluje Gajdošová. Žena by se tedy v roli matky neměla cítit obětí, kterou donutily společenské zvyklosti, ale měla by v mateřství vidět smysl a cítit jistou satisfakci.

„Je právem každého člověka zvolit si vlastní životní cestu. Pokud se žena rozhodne realizovat svůj potenciál smysluplně v jiných životních rolích, učiní ji to spokojenou a šťastnou, okolí by to mělo respektovat. Svět proto nevymře,“ říká Gajdošová.

Dodává však, že nechuť k mateřství nemusí trvat věčně a ženy zvyknou svůj postoj přehodnotit. Může to souviset se známým tikotem biologických hodin, nebo se příznivě změní životní poměry, které ženu přesvědčí o tom, že už je na potomstvo správný čas.

Třeba se vyrovnat s důsledky a reakcemi
Ženy, které se rozhodnou pro dobrovolnou bezdětnost, se zvyknou setkávat s nepochopením.

„Už když jsem byla teenagerka, byla jsem rozhodnutá, že děti nechci. Zatím se toto mé přesvědčení nezměnilo ai můj partner je s tím ztotožněn. Rodiče však těžko snášejí, že vnoučata asi na svět nepřijdou,“ říká třiatřicetiletá Silvia.

Kamarádky prý její rozhodnutí nekomentují a berou ho normálně. „Také těhotenství odkládají. Nejprve chtějí mít vyřešené bydlení nebo kariéru,“ dodává Silvia.

Přestože je jistá část společnosti stále nastavena vůči ženám odmítajícím děti netolerantně a vyčítavě, podle psycholožky už lidé obecně reagují liberálněji.

„Myslím si, že naše společnost celkově akceptuje jednotlivce, pokud neporušuje mravní a právní normy. Samotné rozhodnutí nemít děti není přece porušením morálky. Naopak, může být v některých případech velmi zodpovědné. Ale některé skupiny společnosti se snaží v takových ženách vyvolat pocity viny, že se nezařadily,“ říká Jaroslava Gajdošová.

Jak tedy reagovat?
„Když žena učiní svobodné a zralé rozhodnutí nemít děti, tak by měla být vyrovnaná is možnými důsledky a reakcemi. Není povinna vysvětlovat své motivy ani nikoho přesvědčovat o své pravdě. No tak, jak chce být společností akceptována, měla by i ona akceptovat jiný názor a dát to okolí najevo,“ radí psycholožka.

Odpovědné samy vůči sobě
„Chvíli jsem se sama sebe ptala, jestli je se mnou něco v nepořádku, když všichni v mém okolí řeší potomstvo a já necítím, že by se mě to někdy mělo týkat. S dětmi nemám celkově žádný problém, ale ani k nim nepřechovávám nějaký speciální vztah,“ přiznává 28letá Ivica. Uznává však, že tento názor se může změnit, protože zatím nemá dlouhodobého partnera, se kterým by rodičovství aktivně plánovala.

Tlak okolí může být silným spouštěčem provinilých myšlenek a také prostředkem, který ženu přímo ovlivňuje. Je pak pro ni obtížné se vyrovnat s vlastním názorem, který se vymyká normě.

Jaroslava Gajdošová si myslí, že dobrovolně bezdětné ženy jsou za vlastní rozhodnutí zodpovědné především vůči sobě. „Není nutné a ani možné, aby s nimi všichni souhlasili a schvalovali jejich rozhodnutí. Člověk má právo být nezávislým na vůli jiných. To, že se liší, ještě neznamená, že přestal být hodnotným člověkem,“ říká.

Pomůže také znát vlastní hodnotu a prožívat se pozitivně – má-li se žena ráda taková, jaká je, i okolí ji bude ochotněji akceptovat.

„Když projeví prožívání viny, naznačí druhým, že spáchala něco špatného a tak oni její očekávání víceméně potvrdí,“ vysvětluje Gajdošová.

Postoje společnosti, které preferují „tradiční“ rodinné hodnoty, by však měly stát především na respektování svobodné volby. Rození dětí není morální povinností žen a potomstvo není jediným faktorem vyjadřujícím míru kvality a spokojenosti v životě.

Pokud však ženě chybí podporující vztahy, psycholožka doporučuje, aby se obklopila lidmi, kteří ji pochopí a pomohou jí. V případě potřeby je zde vždy možnost obrátit se i na odborníka.

spot_imgspot_img